A přece
slunce na statisíckráte
vychází a zajde zas.
I potůčky rozesmáté
pro květiny ladí hlas.
Všechen čas jalový, planý,
mizí jako sen...
Kdopak by chtěl tuto zemi
ještě jednou navštívit,
kdyby mezi námi všemi
slyšel vždycky pravdu znít...
Proto chválím zdvořilost,
to klamné dobrodiní.
Ty víš své. Já vím také dost.
A všem to radost činí.
Wilhelm Busch - Proto chválím zdvořilost
když vám to pak vezme srdce
http://chat.chatujme.cz/room?room_id=1288